Jak jsme v Kambodži rozvážely poštu a učily se o historii země

Po našem dobrodružství v Siem Reap nastal čas se posunout dál. Vyhlédly jsme si minibusovou společnost Cambodia Post,s kterou jsme chtěly jet do hlavního města Phnom Penh. Služby pošťáků musíme jen s jen chválit. Přidávám i krátkou recenzi, protože informací o dopravě v Kambodži není na internetu moc.

Pokud si jízdenku objednáte dříve než 24 h před odjezdem,tak vás vyzvednou na libovolném místě ve městě. Jezdí čistými, novými minibusy. Na všech poštách,kde budete stavět,mluví anglicky a mají záchody. Samotné pauzy na poštách jsou krátké, normální autobusy stavějí ještě častěji 🙂

V době oběda a večeře má řidič nárok na teplé jídlo, takže zastaví u restaurace,kde si i vy můžete dát teplé jídlo za pár dolarů. V Kambodži je hodně nechvalně proslavených autobusových společností,proto jsme byly tak rády, že jsme objevily pošťáky,s kterými jsme projezdily většinu Kambodži.

Co navštívit v Phnom Penh?

V Phnom Penh jsme nejdříve navštívily věznici S-21,kde Rudí Khmérové mučili v období genocidy tisíce lidí. Z atmosféry věznice jsme měly velké obavy, ale celá prohlídka nakonec nebyla tak psychicky náročná,jak jsme čekaly. Na místě si mimo vstupného (5 dolarů) zaplaťte i audio guide za stejnou cenu,jinak z celé prohlídky nic nepochopíte, protože ve věznici není jediná informační cedule.

Večer jsme se vypravily na noční trh, který nás moc nezaujal,ale jeho návštěva patří mezi musts dle všech průvodců. Pokud nechcete nakupovat,tak se můžete večer procházet okolo Mekongu. Tam nám široká promenáda s palmami připomínala jižní Francii nebo Kalifornii.

Další den jsme navštívily Killing Fields. Ano, doslovný překlad odpovídá realitě.V prostoru bývalého budhistického hřbitova Rudí Khmérové zabíjeli vězně z věznice S-21 a dalších okolních věznic. Můžete čekat masové hroby, kruté příběhy a informačně vydatnou prohlídku. I když se areál nachází mimo město,tak ho určitě nevynechejte! Hodně informací z prohlídky věznice S-21 vám zapadne do sebe. Dojem z prohlídky lze těžko předat,ale některé fakty o celé genocidě tu musíme vypíchnout,aby jste si dokázaly představit,jak závažná celá situace byla.

  • Rudí Khmérové a jejich vůdce Poi Pet byli u moci 4 roky (1975-1979).
  • Za 4 roky genocidy zemřela více než čtvrtina obyvatel.
  • Zabíjení na ulici a nejtěžší formy mučení byly na denním pořádku.
  • Hlavní město bylo vybydleno a lidé byli poslání do agrárních částí Kambodži. Rodiny byly rozděleny a lidé žili v jednotkách dle pohlaví. Čekala je náročná práce a otřesné podmínky pro život. V Evropě by jsme je nazvaly pracovními tábory.
  • Zemi osvobodili vietnamskými komunisty, a proto do konce tisíciletí nebyla nová kambodžská vláda uznána západem.
  • Do roku 1999 Rudí Khmérové reprezentovali zemi v OSN a ostatní státy dělaly, že o situaci v Kambodži nic netuší.

Doufám, že teď už máte trochu lepší obrázek o tom, čím si Kambodža prošla. V západním světě se o takovýchto genocidách skoro nemluví a neučí, což je rozhodně špatně. Zkuste se zamyslet nad tím,kolik prostoru se v Evropě věnuje v hodinách dějepisu Asii, Latinské Americe nebo Africe. Málo. A pak se divíme,že nechápeme,co se v těch zemích děje a dělo.

Poznatky z Phnom Penh:

  • Pokud nechcete vidět jen pozůstatky trpké genocidy, projděte se kolem Královského paláce a Národního muzea. Dovnitř ovšem chodit nemusíte, prohlídky nestojí vůbec za to. Obě budovy si mnohem lépe užijete z venku.
  • Dejte si pozor na správný kurz dolaru a rielu, aby vás nikde neobrali. Připravte se na to, že cizinci platí v Kambodži za vše mnohem více než místní.
  • Pokud budete potřebovat používat data, kupte si SIM kartu za 1 dolar na prodejně operátora Smart. Internet na jeden týden stojí stejně jako SIM karta a jeho rychlost je dobrá i ve venkovských oblastech.
  • Pokud nejste u nás na blogu poprvé, tak už asi víte, že milujeme Uber a Grab. Bohužel ani jeden z nich v Kambodže ještě nejezdil, když jsme tam byly. (Ale Uber by brzy měl!) Zkusily jsme tedy místní verzi těchto aplikací – iTsumo. Aplikace má jistě chyby, ale řidiči nás našli rychleji, než obvykle řidiči Grabu v jiných zemích a navíc si můžete zvolit i odvoz tuktukem! Konec okrádání turistů, jupí!

Jedna selfie na závěr, aneb jsme v Kambodže slavní!

3 comments on “Jak jsme v Kambodži rozvážely poštu a učily se o historii země”

  1. Lady Lenna napsal:

    S poštou byl tedy dobrý servis 🙂 ale ty příběhy z historie jsou děsivé, já si třeba neumím ani představit, jaké musí mít pocity člověk, který přijede do Osvětimi. Jsou to hrozné historické události.

    LADY LENNA

    1. Diana Čechová napsal:

      Právě proto jsme se s Míšou zatím Osvětimi vyhýbaly. Nicméně máme pocit, že by tam každý měl, aspoň jednou v životě a určitě to plánujeme. Nicméně muzeum S-21 i Killing Fields v Kambodži jsou podle nás neméně důležité.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.